Jak se jezdí po Torontu, bicykly a jiné

Musím přiznat, že z dopravy v 3 milionovém městě jsem měl docela respekt. Jelikož jsem ale zatím bydlel vždy v dobré lokalitě a využívám hlavně kolo, jsem v pohodě. Jak to tu tedy vypadá?

MHD=TTC

Pravděpodobně se s ním setkáte hned po cestě z letiště. TTC, neboli Toronto Transit Commision, je klasická MHD zahrnující metro (subway), autobusy a tramvaje (street cars). Jízda se platí buď tzv. tokeny (speciální mince) nebo formou kuponů. Pokud máte drobné, můžete zaplatit i u řidiče, jinak jen u okýnka/automatu. Občas za peníze dostanete i lístek, ale doteď jsem nepochopil, jak funguje. Teoreticky by mohl jít použít s přestupy a cestováním jen busem po celý den, ale jistý si tím nejsem…

Ossington TTC Station

Ossington TTC Station

Každopádně, 1 token=1 cesta=3$, měsíční „lítačka“ za 130$, pro studenty 108$, týdenní 40/30 a denní 11$. Přijde mi to zatraceně drahý. Ale to je spíš tím, že jsem zvyklej na naše ceny. Myslete si o ní, co chcete, ale pro mě je pražská MHD hodně levná a přitom na dost vysoké úrovni, i když jsem jí poslední dobou moc nevyužíval, podobně jako TTC tady. Když už k tomu došlo, tak můžu říct, že:

  • metro má v podstatě 2 hlavní trasy, jednu kopírující Bloor Street Z-V a druhou ve tvaru U pro centrum a S-J; většinou je narvaný a často i z nějakého důvodu nejezdí
  • tramvaj ok, je jich tu dost, ale zastávky po 100 metrech nechápu a fakt mě vytáčí
  • bus ok, asi normál, pro vzdálenější místa jediná možnost

Zajímavost – v metru samozřejmě narazíte na turnikety, ty snad nejsou už jen v Praze a Moskvě 🙂 ale i autobusáky jsou oplocené a dostanete se na ně tak pouze skrz jedno místo, bez lístku vám to neprojde.

Metro

Metro

Vlak

Není zahrnutý do TTC, a tak se platí navíc, zvlášť. V Torontu a okolí jezdí dvě společnosti, Go Transit – vlak+bus a VIA Rail – spíš na delší trasy. I tady je vlak hlavně o větším pohodlí. Cena mi ale nepřijde nijak předražená, cca 5$ jedna cesta na okraj Toronta.

Vlak a trochu hustčí doprava na Queensway u jezera

Vlak a trochu zhuštěná doprava na Queensway u jezera

Auto

Nechápu, jak jsem to mohl zapomenout v prvních dojmech zmínit (možná proto, jak rychle si člověk zvykne, napravuju), ale hned jak se dostanete na ulici (ne dálnici), všimnete si, že auta jsou tu daleko větší a že je celkem poklidný provoz. Zřejmě to je dané roztahaností Toronta (pořád říkám větší vesnice :)) a taky chováním řidičů. Musím říct, že takhle v klidu jsem je zatím nikde nezažil. Až na výjimky nikdo nikam nepospíchá, nikam se necpe, není nervozní. A nejde jen o šoféry za volantem. Stane se, že vás na přechodu pustí třeba i tramvaják. Představte si to v Praze 😀

Typický provoz na Bloor Street

Typický provoz na Bloor Street

Z vozového parku – často tu narazíte kromě SUV a jeepů na zajímavé kousky jako např. Corvettu na obrázku, nebo různé americké veterány. [edit] Na Škodovku tu bohužel nenarazíte 🙁 Kolik kára stojí, netuším, prý je drahé povinné ručení, ale mám zkušenost s půjčením. Na den cca 60$ úplně nová Hyuindai Sonata pro 5 lidí, takže celkem levný 🙂 Řidičák vám v Ontariu platí mezinárodní a benzín (99% všech aut vč. náklaďáků) není díky zásobám ropy na SZ Kanady drahý, litr za nějakých 1,3$, tedy 25 korun. Takže pohoda 🙂 Dálnice jsou až na výjimky zadarmo a v Torontu i dost crazy. Nadjezdy, podjezdy, dvojitá 6 proudovka a tak 😀 Pořád ale prý nic oproti USA.

corvette

Do města se asi auto moc doporučit nedá, ale pokud cestujete dál, určite ano. A nejen z hlediska komfortu. Samozřejmě, že se můžete zaseknout „v zácpě“, to je normální, hlavně pokud se někde zrovna maká, ale celkově mi to tu nepřijde žádná divočina.

Zajímavost – na stopkách neplatí přednost zprava, jako u nás, ale kdo první přijel, první i jede. Často dochází k nejasnostem a chvíli trvá, než si zvyknete. Taky jsem tu zatím neviděl „kruháč“ a na křižovatkách můžete většinou udělat „účko“, jsou tu na to i značky. Jo a silnice tu jsou občas i v horším stavu než u nás, nevídané… Ale opravují je 🙂

[edit]Další: o tom, že světla jsou až za křižovatkou jsem se už zmiňoval a doprava můžete odbočit i na červenou.

Taxi

Zatím jsem nevyzkoušel, ale dost lidí je tu využívá, takže asi drahý nebudou. Musím někdy zkusit.

Po vlastních

Další možností, jak se někam dostat, je chodit pěšky. Než jsem sehnal kolo, tak jsme s kámošem dávali túru denně do školy. Jsem v tomhle zkrátka magor, chůzi jsem praktikoval i v Praze 🙂 Pokud nebydlíte daleko a počasí dovolí, jde to. Což byl přesně náš případ, docházková vzdálenost do 1h je pro mě přijatelná. Navíc poznáte okolí daleko lépe, než když jezdíte metrem 😛

Klasická křižovatka u St. Claire Street. Jak nemůžete vidět, se značkou U-turn povoleno ;)

Klasická křižovatka u St. Claire Street. Jak nemůžete vidět, i se značkou U-turn povoleno ;)

O desetidenním kole

Magor jsem i co se ježdění na kole týče, takže jsem hned po pár dnech věděl, že si nějaké musím koupit. Přeci jen, okolí už jsem prošlapal dost 🙂 Na kole se tu jezdí hodně. Fakt hodně. Parkovací místa ve tvaru prstence jsou všude. A je jasné proč. V širším centru jde jednoznačně o nejrychlejší dopravní prostředek. Při hledání spojení na Googlu vychází skoro vždycky líp kolo než TTC. A navíc je tu rovina, tak není moc co řešit.

Sem si můžete na ulici přivázat kolo.

Sem si můžete na ulici připoutat kolo.

První kolo jsem sehnal začátkem května narychlo přes Kijiji, prostě jsem ho už nutně potřeboval, znáte to 🙂 CCM 130$, jetý, původně z Canadian Store, kámoš to komentoval, že je snad udělaný z hokejky (taky CCM) 😀 nic moc, tlustý gumy, ale jezdilo. Přesto jsem pořád pošilhával po lepším, nejrozšířenější jsou tu samozřejmě silničky, já jsem zvyklej na tracka. A zhejčkanej značkou Specialized. Takže, když jsem uviděl na Craiglistu inzerát, neváhal jsem a za 600$ téměř nové a téměř stejné kolo, jaké mám doma, koupil. Už jen jízda domů byla hned o něčem jiném (nedělám reklamu, tak to prostě je :D) a plánoval jsem ho využívat i na výlety mimo Toronto. Byl jsem happy 😉

Moje plečka, "z hokejky" :D

Moje plečka, „z hokejky“ za 130$ :D

Bohužel jsem velice brzo zjistil, proč tu všichni mají takový plečky, nový kolo prakticky nevidíte. V tu dobu jsme už nebydleli v domku se zadním dvorkem, a tak jsem kolo (jako všichni ostatní) vázal k plotu za barákem. Nejdřív přes staré kolo, pak už odděleně a každé ráno jsem se probouzel s obavami, jestli tam ještě je. Takhle to pokračovalo přesně 9 dní, než mi ho nějakej zmrd ukrad…

Používal jsem klasickej místní kovovej zámek ve tvaru U, kterej ovšem můžete prolomit během 2 minut (video jsem viděl samozřejmě až po krádeži). Měl jsem být opatrnější a nosit si domů buď celé kolo, nebo aspoň část. Na druhou stranu, pořád se o něj bát… taky neni dobrý, je to jen věc, i když ku**vsky drahá.

Chvilka štěstí s novým kolem.

Chvilka štěstí s novým kolem.

Odcizení jsem nahlásil na policii, ale i když byli (opět) mnohem příjemnější než u nás, pomůžou vám ve finále asi tak stejně. I přesto, že jsem jim s vyšetřováním trochu pomoh. Docela se divili 🙂 Našel jsem totiž zloděje přes Google obrázky a Web Archive. Specialized tu není zas tak rozšířená značka a zloděj byl tak drzej, že moje kolo vyfotil a hodil na Kijiji před tím než ho ukrad. Jak měl kupce, došel si pro něj, hned ho prodal a inzerát stáhnul. Podle adresy na Kijiji to byl dokonce někdo ze sousedství (Parkdale). Nejradši bych mu sám uříz ruce, ten pocit, že ho můžete klidně kontaktovat, je ale dost divnej. Přeci jen jsem netušil, co může být zač, takže jsem zkontaktování oddaloval a oddaloval a teď už všechny jeho inzeráty zmizely. Chtěl jsem aspoň vidět, kdo to je. No nic, můžu jen doufat v karmu, že ho třeba srazí někde auto nebo tak…

Bez komentáře...

Bez komentáře…

Další divná věc – ten den, co mi kolo ukradli, jsem odpoledne po cestě z práce u jednoho baráku zahlíd prakticky stejný. Model, barva, velikost, prostě všechno. Dost drze a hlavně zoufale jsem si ho šel prohlídnout (samozřejmě, že u toho byli lidi), ale neměl jsem stejně žádnej důkaz. Sériový číslo jsem našel až další den. A kolo mělo i nějaký věci navíc, jako nosič apod. Což se sice dá namontovat za chvíli, ale spíš šlo jen o náhodu. Bylo to dost trapný, bohužel, já ten den nedokázal myslet (skoro) na nic jinýho. Stejně, dost divnej pocit, od tý doby jsem už podobný kolo v Torontu neviděl, no pravdu už se nedozvím.

Každopádně, opět jsem se přesvědčil o tom, že se krade všude a není důvod si jiné země nějak idealizovat. Prostě není. Dvojnásob, když tento týden ukradli kolo i kámošovi. Levné, trochu už zanedbané kolo, navíc v sousedství, co jsem tak vychvaloval. Asi budu muset hodnocení trochu upravit…

Naše půjčený auto, stáří 2 dny :)

Naše půjčený auto, stáří 2 dny :)

Nicméně, zbylo mi aspoň původní kolo, nové už si rozhodně kupovat nehodlám, a jako dopravní prostředek je prostě nejlepší.  Jen v zimě asi nepůjde jezdit úplně každý den, ale uvidím… jak jsem psal, jsem magor 😀

Zajímavost – asi je tu zvykem zvedat při změně směru na kole vždy levou ruku. OK, jsem v Torontu tak bych se měl přizpůsobit místním poměrům, ale NIKDO, vážně NIKDO mě nedonutí zvedat levou ruku, když zahybám doprava, prostě ne. Nechápu, kde se to vzalo :-O

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.