Toronto – Jak jsem hledal práci

Název programu Working Holiday i papíru, co mám v pase, se jednoznačně shodují ve slově „práce“. A jelikož stojí na prvním místě, upřednostnil jsem jí před „Holiday“ i já. Ostatně, byl to i jeden z hlavních důvodů odletu z ČR…

Jarní start

Začátek dubna se jevil jako strategicky výhodný, protože většina lidí, alespoň z Evropy, přilétá obvykle až později a na pracovním trhu by tak mohla být menší konkurence. Navíc za chvíli začíná jaro a počet (sezonních) pozic se postupně zvyšuje. S pár dny nezbytnými pro prvotní rozkoukání a hlavně s měsícem školy před sebou takřka ideální načasování. A kdyby nic nevyšlo v Torontu, pořád zbývá dost času na přesun jinam. Taková byla aspoň moje úvaha. A zřejmě správná, docela se to totiž vyplnilo 🙂

sin

Trocha papírování

První věc, kterou je, kromě telefonu, potřeba vyřídit, je tzv. SIN, tedy vaše číslo na „sociálce“. Vyzvednete si ho za cca 10 minut (podle fronty) osobně na jakémkoliv Service Canada. Já se byl i ze zvědavosti podívat v centru na radnici. Bez SINu většinou pracovat nemůžete, i když já už ho zrovna nepotřebuju, což je ale jen výjimka potvrzující pravidlo (kontrakt job). Další možností je pak práce na černo, která je tu samozřejmě běžná jak kdekoliv jinde, jen se o ní tolik nemluví…

city-hall

Service Canada center na radnici

Hledání, hledání, hledání…

S číslem v kapse (skutečně jde jen o kus papíru) můžete začít shánět job. Podobně jako při hledání bytu, nejlepší jsou stránky Craiglist a Kijiji, mojí další oblíbenou pak byl vládní web JobBank.gc.ca. Plus jakákoliv další forma, inzeráty v novinách, doporučení od známých, osobní obcházení podniků, vše je jen a jen na vás 😉 Já se práci rozhodl hledat hned první týden po příletu, při škole. Bral jsem všechno a řídil se pravidlem, čím dříve, tím lépe. Jelikož toho moc neumím, s jazykem to je taky bída nemám žádný kanadský certifikát, hledal jsem převážně v kategorii General Labor, no experience.

Potvrdilo se, že v Torontu rozhodně o práci nouze není. Hned druhý víkend, prakticky ještě v zimě, jsem měl nastoupit na venkovní úklid za 11$/h. Dokonce se mi i sami ozvali, navíc přes email, což prý nebývá zvykem (vládne telefon), ale já mám přesně opačnou zkušenost. Sice z toho nakonec sešlo, pro začátek ale rozhodně povzbuzující.

craiglist

Craiglist, stránka s inzeráty

Hledal jsem dále, odpovídal „motivačními“ emaily na inzeráty, přikládal vždy co nejvhodněji „upravený“ životopis – ne, pokud se ucházíte o místo v kuchyni, opravdu nikoho nezajímá vaše předchozí IT praxe, ani vzdělání, s tím se musíte holt smířit… A jak jsem zmínil, občas dochází k telefonickému rozhovoru, což bylo ze začátku peklo. Volám nerad i v češtině, natož pak, když rozumím každý 3. slovo a jsem nervozní jak pes. Ale otázky se dost opakují, takže si rychle zvyknete. Já měl navíc štěstí, že jsem moc volat nemusel.

První práce… a další hledání

První práci jsem našel ve 3. týdnu od příletu ve veganské restauraci Live Food Bar, cca 30min pěšky, 15 na kole, od domu. Domluva přes email a sms, pozice: mytí nádobí, plat: 11$/h čistého, což je mimochodem od června v Ontariu minimálka a poloviční úvazek 25h týdně. První den katastrofa, hlavně kvůli velikosti kuchyně a mé (ne)schopnosti organizace práce. Pak mě ale zaučil další „dishwasher“ a už to bylo v pohodě. Říkal jsem si: „Při škole dobrý“.

sink2

Zhruba tak po 2 týdnech mě to přestávalo bavit a hledal jsem dál. Nabídek skutečně s nastupujícím jarem přibývalo. Doteďka netuším, jak se to povedlo (karma? :)), ale mimo General Labor jsem čas od času zkusil poslat i „oborové“ CV na pozice typu Web Developer. A jednoho dne se mi ozvali (opět přes email) z firmy podivného názvu A Nerd’s World, že mám přijít na pohovor. Neváhal jsem a dorazil na místo plné starých foťáků (tady, že dělají webovky??), pokecal asi 10min a vracel se domů s pocitem, že jsem zase neřekl úplně vše, co umím. Naštěstí jsem byl opět jen moc velký pesimista a vše dopadlo dobře!

Druhá, a zatím stále aktuální, práce

Vzali mě, dělám na kontrakt Web Developera, obdoba „Švarcu“ u nás. Takže žádná velká změna, ale projekty se střídají, práce je víc než dost (někdy z ní šílím, ale to je normální) kolegové fajn a peníze taky slušný. Myslím, že je to skoro to nejlepší, co jsem mohl najít. Byl bych blázen, kdybych chtěl sám skončit. Mám kolem 20$/h, jsem hodnocen jak hodinově, tak úkolově. Navíc opět blízko (20min na kole). V týmu cca 5 lidí jsem jedinej cizinec, což mi docela zvýšilo sebevědomí, ovšem komunikace ho hned zase sundala zpátky 🙂 řeč zkrátka pořád pokulhává, naštěstí mě práce nutí mluvit občas i s klienty, což je sice děs, ale jedině dobře!

anerdsworld

Kontrakt měl být původně jen na 3 měsíce, ale už to vypadá, že jsem se stal pevnou součástí týmu a neplánují mě vyhodit 🙂 A této příležitosti chci rozhodně využít, takže Toronto nakonec neopustím. Chtěl bych vydržet až do konce víza. Volno si můžu udělat podle sebe, tak co! Jediná nevýhoda je, že si budu muset sám pořešit daně, ale to je zatím pořád dost daleko…

Taakže, co říci závěrem? 🙂

U dřezu jsem vydržel přesně měsíc, zkusil jsem si to, vydělal na jeden nájem a chtěl bych tam všem znovu poděkovat hlavně za trpělivost 🙂 rozhodně se ale ještě někdy stavím pozdravit, veganská restaurace je pro mě vždycky nevšední kulinářský zážitek a fajn tip.

Je pravda, že práci v oboru (navíc ještě skoro tu samou) jsem před odletem okamžitě zavrhnul, kvůli řeči, certifikátům apod. Přesto jsem jí ale nakonec zkoušel hledat, nedalo mi to a je vidět, že všechno jde! Dokonce se mi 2x ozvali i na můj vlastní inzerát, co jsem zkusil hodit na Kijiji. A vůbec, práce všeho druhu je tu víc než dost, takže rozhodně žádný strachy 😉

first-second-job

První vs. druhá práce :)

This article has 2 comments

  1. eva Reply

    Super, zajímavý info, jak to chodí 🙂 ale mytí nádobí, to tě obdivuju, to nesnáším!

  2. vojte Reply

    Diky, taky ho zrovna nemiluju, ale kdyz jsem si nedokazal rict spravne ani o kafe, moc mi toho nezbyvalo 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.