Z východu na západ, část 1. Toronto–Calgary

Working Holiday – jelikož makám od dubna, bylo načase užít si taky trochu ‚holiday‘, čímž byla myšlena nějaká delší než pouze víkendová cesta. Nejvíc jsem se chtěl podívat na západ, a to hlavně do hor, který zbožňuju, ideálně za ještě slušnýho počasí. Takže jsem si udělal v práci 2 týdny volno a vyrazil jsem. Byl to jeden z mých nejlepších výletů v životě! Chtěl bych se tu podělit o zážitky s cestováním, lidmi i kanadskou přírodou.

Délka výletu: 14 dní, 6-21. září, 2014
Náklady: ? musím spočítat 🙂

FOTOGALERIE

Na západ, chlapci, na západ

Hláška z mého oblíbeného filmu, kterou hodně rád používám, hovoří jasně. Mým cílem byl Vancouver, výspa západní civilizace. Protože nemám moc rád létání a není to pro mě ani nic extra zábavného, rozhodl jsem se pro cestu tam využít veškeré jiné formy dopravy – od busu přes vlak až po stopování a spolujízdu, které jsem si chtěl poprvé vyzkoušet. Taky jsem doufal, že takhle budu moci po cestě poznat pár lidí a pokecat si 😉

Zastávka kdesi v Ontariu, v pozadí silo

Zastávka kdesi v Ontariu, v pozadí silo

Dva týdny nejsou moc, na jednu stranu jsem si chtěl užít i samotnou cestu, na druhou jsem se nechtěl zaseknout někde uprostřed Kanady 🙂 Předem jsem měl koupenou letenku Vancouver-Toronto, jízdenku na vlak z Jasperu v horách do Vanu a ok, nakonec i jízdenku na bus do Winnipegu (viz dále). I tak to byl trochu risk, přeci jen do Vancouveru to je přes 4000 km… Měl jsem ale dost kliku.

Toronto–Winnipeg

2000 km, 30 h, Greyhound bus, 200$

regina-calgary

Protože jsem nesehnal žádnou vhodnou spolujízdu z Toronta a stopování na 6 proudovce se nezdálo jako nejlepší nápad, koupil jsem si jízdenku na bus do Winnipegu, hlavního města provincie Manitoba, které je přesně ‚někde uprostřed Kanady‘ 🙂 Bylo možné jet i vlakem, ale ten už jsem měl z Jasperu a navíc byl klasicky dražší. Cesta byla nekonečná. Dělali jsme ale docela dost zastávek a pokecal jsem s osazenstvem. Lidi v Kanadě jsou zkrátka otevřenější a vstřícnější než v Evropě, aspoň taková je moje prozatímní zkušenost. Přesvědčil jsem se o tom již několikrát a nejen na této cestě.

Kenora, i po 26h stále Ontario

Kenora, i po 26h stále Ontario

Každopádně, cestoval jsem dálkovým autobusem jedoucím až do Vancouveru, jedna holčina jela po semestru zpátky domů do Sudbury, další týpel jel naopak do školy v Albertě, jiný zase hodlal navštívit Vanouver jako já. Každý měl svůj příběh 🙂

Pokud jde o krajinu, tak musím napsat, že Ontario je neuvěřitelně obrovský kus země, nedostali jsme se z něj ani po 24 h cesty! Za oknem v podstatě pořád to samé – jezera, les a kopečky. Bylo docela vtipný, že v podstatě okamžitě po přejetí do Manitoby se les změnil v plochá pole. Skutečně, došlo k tomu doslova během několika vteřin 😀

Winnipeg

Protože jsem se chtěl po 30 h v buse vyspat v normální posteli a dát si sprchu, zarezervoval jsem si dopředu ve městě nocleh přes Airbnb za 30$, což jde. Přivítala mě milá postarší Korejka May a kromě pokoje v rodinném domě nedaleko od centra, mi dala k svačině něco zeleniny z jejich zahrádky 🙂 Nicméně, strávil jsem tu jen několik hodin, protože jsem si mezitím při jízdě autobusem vyjednal spolujízdu.

Nocleh ve Winnipegu

Nocleh ve Winnipegu

Měl jsem být v 5 hodin ráno kdesi za městem, takže jsem si dal jen 2 hodinovou procházku nočním Winnipegem, kanadským městem #1 v počtu vražd na X obyvatel a šel spát 🙂 Musím říct, že jsem měl z návštěvy trochu divný pocit, ale hlavně kvůli tomu, že po 10 večer jsem na ulici nepotkal skoro ani živáčka… Samozřejmě, že po tomhle sprintu nemůžu Winnipeg nijak hodnotit, ale myslím si upřímně, že jeden celý den na prohlídku bohatě stačí.

Spolujízda Winnipeg (MB)–Regina (SK)

570 km, 7 h, 30$

winnipeg-regina

I další den byl celý o cestování a začal spolujízdou. Kdo nezná, tak jde v podstatě o sdílení řízení a nákladů za benzín s člověkem, který jede stejným směrem, jako chceš ty. Dohadujete se předem přes inzerát na netu. Stejnou službu máme i u nás, ale nikdy předtím jsem ji nezkusil, takže jsem byl trochu nervozní, nevěděl jsem, co od inzerátu a od člověka, kterýho v podstatě vůbec neznám, čekat. Každopádně, stopování slibovalo ještě větší nejistotu a obojí jsem chtěl rozhodně zkusit!

Noční Winnipeg

Noční Winnipeg

Řidič se jmenoval JD a byl to pohodář, mladej kluk, co se stěhoval do Alberty za prací v ropném průmyslu. Je původem ze Saudské Arábie, resp. Pakistánu, ale vysokou dostudoval v Manitobě. Ráno dal ‚poslední‘ pusu svojí holce a mohli jsme vyrazit. Netuším, proč nakonec změnil plán a vybral si částečně ‚mojí‘ jižní cestu, ale byl jsem rád za výbornou anglickou lekci, které se mi díky tomu dostalo 😉

JD

JD

Dokonce jsem taky skutečně chvíli (200 km) řídil na téměř prázdné Trans-kanadské dálnici. No, spíš 2 proudovce s limitem 90km/h a žádnými mantinely, ale bylo to super, člověk se cítí najednou hrozně svobodnej 🙂 jen je potřeba být stále ve střehu kvůli opravdu, ale opravdu monotónní ploché krajině

Krajina Manitoby

Krajina Manitoby

Zhruba po 7 hodinách poklidné jízdy mě JD vyhodil na dálnici v hlavním městě provincie Saskatchewan, Regině a pokračoval směrem do Alberty. Říkal mi mj. že neví, co má od nové práce očekávat a jestli tam vůbec vydrží. Tak doufám, že je vše OK a daří se. Ještě jednou díky!

Spolujízdu mohu bez výhrad doporučit, zdroj Kijiji.

Stop Regina (SK)–Calgary (AB)

760 km, 8 h, 0$

regina-calgary

I přesto, že to bylo moje první stopování v životě, neměl jsem strach, protože znám dost lidí, co takhle cestují úplně normálně a jeden můj kamarád ho úspěšně otestoval i v Kanadě, jen pár týdnů přede mnou. Byl jsem spíš hodně zvědavej, jak dopadnu.

Pokud špatně, neměl jsem v hlavě žádný náhradní plán, možná hostel a bus (?), ale nakonec jsem o tom vůbec nemusel přemýšlet. Měl jsem neuvěřitelný štěstí. Ještě než jsem vůbec zvedl palec nahoru, zastavilo mi bílé SUV. Uvnitř chlápek, kolem 30 s černými slunečními brýlemi: ‚Zdravím, kam jedeš?‘ ‚Na západ, kamaráde, na západ’ ‚A kam se chystáš ty?‘ ‚Na západ… Calgary(?)‘ ‚Tak to máme stejnej cíl kámo, jestli jsi OK s trochou trávy po cestě, naskoč si! ‚ ‚Jasně, žádnej problém, díky!‘

Destination Calgary

Destination Calgary

Travor byl zajímavej, trochu podivnej týpek, pracující jako pomocník v indiánské rezervaci u Calgary. Zrovna svážel zpátky šéfovo auto. Po cestě mi řekl spoustu věcí o duchovnu původních domorodých obyvatel a taky mi dal pár dobrých tipů na zajímavá místa ve Skalistých horách a na Vancouver Islandu.

Travor dělal dřív řidiče kamionu a další různé práce, ale nyní si uvědomil, že chce žít jednodušeji a víc v přírodě. ‚Prostě přežívám‘, řekl mi. Je Kanaďan, rodiče z Irska a Skotska a jedna z prvních věcí, co mi pověděl, byla, že měl přítelkyni z Čech, z Plzně 🙂 Dále mi prozradil, že mě nabral, protože dřív taky hodně stopoval a že jsem měl vážně velkou kliku, protože jinak bych se prý mohl v Regině zaseknout i na několik dní. Mohl, nebo takz nemusel, kdo ví… Každopádně, byl jsem samozřejmě rád, že se vezu žádaným směrem 😉

‚Můj‘ řidič údajně vůbec nespal a během cesty vyhulil tak 6 jointů, takže jsem opět na chvilku řídil 😀 Počasí se ale pořád zhoršovalo a protože se o šéfovo auto bál, vzal si Travor volant zpátky a dořídil to.

Dorazili jsme do zasněženého Calgary během raně zářijové vánice!!! Pro všechny něco naprosto nečekaného, hodně neobvyklá záležitost.

Calgary pod sněhem

Calgary pod sněhem

Další věc – protože jsme dorazili po setmění, Travor mi nabídl přespání v bytě svého kamaráda. Souhlasil jsem. Kamarád (jméno jsem zapomněl) pracuje jako pomocník v ubytovně pro bezdomovce a sdílí byt s dalšíma dvěma borcema. Normální společné bydlení mladých lidí, jak ho znám, ale z nějakého neznámého důvodu jsem se tam necítil nejlíp. Byl jsem dokonce pozván na nějakou indiánskou slavnost, která se konala další den ráno, ale raději jsem odešel dřív a nechal jim na stole plechovky Kozla a poděkování. Nevím, možná jsem se měl na tu slavnost jít podívat… nevadí.

Kvůli sněhu (kolem 20 cm ve městě) jsem musel v Calgary strávit celý následující den. Alespoň jsem si jej ale mohl trošku prohlédnout. Člověk na zastávce autobusu mířícího do centra mě opět přesvědčil o neskutečné povaze místních, když mi věnoval svůj lístek, protože jsem neměl přesně drobáky. Ubytoval jsem se v hostelu HI-Calgary (35$ 6 dorm, vč. snídaně), ve stejných HI hostelech jsem pak bydlel celou dobu.

Calgary

Calgary

Město na mě i přes počasí zapůsobilo hodně dobře, jen 150 km do hor, mohl bych dělat víkendové výlety tam namísto hledání aspoň kousku přírody u Toronta 🙂 S multikulti je to hodně podobné, byť je Calgary menší. Dále je tu řeka, parky a cyklo stezky, YMCA… Na první pohled teda hodně slušný, já si ovšem vybral jiný město, byla to jen a jen moje volba… nemá cenu špekulovat.

Každopádně, po prohlídce jsem se další den ráno rozhodl město opustit a konečně se přemístit do hor, i přesto, že nasněžilo ještě víc. Předpověď slibovala zlepšení 😎

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.